Jak jsme se s Matym a Ríšou ocitli v kuchyni?

Mám dva kluky. Člověk by si řekl, že budou celé dny běhat někde venku a do kuchyně se přijdou maximálně tak najíst.

Běhají venku, řádí, blbnou a přijdou pak úplně vyčerpaní. Někdy ale máme všichni chuť dělat spolu něco klidného a zábavného zároveň.

Když byl starší syn Maty malý, nenapadlo mě, že by mi mohl v kuchyni pomáhat a co víc, že by ho to snad mohlo i bavit!

Jak to začalo?

V době, kdy bylo Matymu asi půl roku, začala jsem pozorovat, že to malé bezbranné miminko mě čím dál víc sleduje a zajímá ho, nejen jeho plný žaludek a suchá plína, ale taky to, co celý den dělám.

Už jako miminko velice málo spal. Bylo tak pro mě těžké stíhat uklidit a uvařit v době, kdy odpočíval a nevyžadoval moji pozornost.

Byla jsem neskutečně unavená a na nic jsem neměla sílu ani náladu. Potřebovala jsem alespoň uvařit, museli jsme něco jíst. Maty byl ale pořád u mě a „něco“ vyžadoval.

Hračky ho příliš nezajímaly, chtěl dělat to, co dělám já.

V tu chvíli, kdy už jsem skutečně nevěděla jak dál, jsem se zastavila. Nádech, výdech,… „Prostě budeš vařit se mnou. Jinak bychom se ani nenajedli…“ S těmito slovy jsem mu vrazila do ruky vařečku a malý hrnec, kde mohl s radostí „vařit“ tak jako já.

Byl nadšený! Bušil do hrnce a míchal jako o život. Bylo to v době, kdy ještě ani neseděl, dokonce ani nelezl. Byl rozplácnutý na břiše a kvedlal vařečkou v hrnci.

Strašně se mi ulevilo. Pochopila jsem, že pokud mu dám v kuchyni taky nějakou práci, nechá mě dokončit tu moji.

Parťák a pomocník

Pak už to šlo snadno. Jak s časem Matyho tělo sílilo a vyvíjelo se, začal sedět a přesouvat se plazením, mohl v kuchyni dělat zase více věcí.

Kromě míchání v prázdném hrnci jsme přidali přisypávání a míchání různých druhů koření. Například bazalku, majoránku, oregano a podobné druhy. Moc ho bavilo očichávat lahvičky a nasávat všechny ty vůně.

Před Vánocemi mi pomáhal naskládat do krabice cukroví, loupal mandle, chystal se mnou čaj,…
Tohle všechno zvládnul ještě před tím, než mu byl jeden rok. Později se k němu přidal mladší Ríša a vaří teď se mnou vaří kluci oba dva.

Každý se rád zapojí

Nezáleží tedy na tom, jestli máte holku nebo kluka, když dostanou tu správnou „práci“, kterou v tu danou chvíli zvládnou a která má nějaký smysl, bude je to bavit. Strávíte spolu krásný čas a společně si pak můžete pochutnat na tom, co jste připravili.

Ty chvíle pak stojí za trochu nepořádku a chaosu, který se jistě objeví. Nic není dokonalé, když s tím člověk teprve začíná a učí se. Proto kromě vaření je taky důležité naučit děti si po sobě uklízet. Při vaření se učí spolupracovat, komunikovat a zlepšují si jemnou motoriku. To je pro život nesmírně důležité.